Bačkovice (Okres Třebíč)

Historie

V roce 1294 se uvádí první zmínka o Bačkovicích kdy je držel Oldřich z Hradce a tehdy byla ves počítána do Bítovského kraje. Bačkovice bývaly tvrzí, která stávala na místě mlýna. Mlýn zvaný Šprinclův mlýn. Nebyly ustálena rodná jména (příjmení). Šlechta se nazývala podle statků kde pobývala, zřídka se stávalo, že se změnou statku se změnila také příjmení. Za krále Jiřího z Poděbrad roku 1456 až 1471 byla tvrz Bačkovice jako mnoho jiných v okolí pobořena a zpustošena následkem plenění a drancování od uherského krále Matyáše Korvína a jeho spojenců Rakušanů. Ve 14.–15. století se psal po Bačkovicích rozvětvený vladycký rod, jenž od roku 1437 získal Adamem z Bačkovic Polici. Dcera Adama – Anna z Bačkovic vzala roku 1522 svého manžela Vilému Kunu z Kunštátu na Polici na spolek, ale roku 1528 manželé prodali tvrz a ves Polici, tvrz pustou a ves Bačkovice a další vsi Janovi z Tavíkovic.

Roku 1600 prodal Jiří Teyvl z Gundersdorfu tvrz a ves Polici s pivovarem, vsí Bačkovicemi a dalšími vesnicemi za 51 500 zl. m. Voršile Lorance z Inky, provdané za Jana Čejku z Olbramovic. Ves pak sdílela osudy polického panství. Do roku 1849 byly Bačkovice součástí Polického panství, od roku 1850 až 1855 byly začleněny pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní zprávy patřily do Soudního okresu Jemnice.

Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v období 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Jemnici. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátily se pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, kam patřily až do roku 1896 kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích, které získalo působnost pro soudní okres Jemnice. K tomuto okresu příslušely Bačkovice až do roku 1960, kdy po správní reorganizaci byly začleněny do pod správní okres Třebíč.

Ve vesnici býval pivovar, litovar. Do dnešního dne se zachovala kaple, budova bývalé školy a školky. Dle lidových pověstí vede z Bačkovic tzv. Umrlčí cesta. Ta vede do Dešné v nynějším okrese Jindřichův Hradec a říká se jí umrlčí, protože po ní vozili mrtvé k pochování. Nynější škola byla postavena roku 1883 za starostování Matěje Coufala. Od roku 1894 byla otevřena druhá třída, pro malý počet žáků byla škola v roce 1981 uzavřena.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena roku 1902 a pro nedostatek peněžních prostředků nebyl vnitřek v tomto roce dokončen. Až v roce 1909 byl dokončen i interiér a kaple byla vysvěcena. 10. února 1923 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, 21. září 1925 nechali občané postavit z milodarů smírčí kříž u Šprinclova mlýna. 3. července 1926 proběhla prudká průtž mračen, v některých domech došlo k zaplavení. 5. července 1930 byl posvěcen pomník padlým vojákům za 1. sv. války a téhož roku byl dostavěn železobetonový most přes řeku Želetavku. Dle usnesení obecního zastupitelstva byl u kostela postaven kámen s pamětní deskou osmdesátých narozenin presidenta Tomáše Garriguea Masaryka a 4. května téhož roku byl slavnostně odhalen.

Po roce 1945 bylo postaveno středisko zemědělského družstva, dům se čtyřmi bytovými jednotkami a nový družstevní dům na místě bývalé kovárny a býčince. Jsou v něm kanceláře JZD Bačkovice, kuchyně, velký taneční sál s přístavkem pro nálevnu. 2. listopadu byla otevřena prodejna. V roce 1973 byl postaven a otevřen most u Růžičkových, lávka přes řeku, zřízen park a bylo upraveno okolí autobusové zastávky. V tomto roce bylo 50. výročí Požárního sboru v Bačkovicích. 1. ledna 1976 došlo ke sloučení JZD Bačkovice s okolními JZD.

V obci nebyla spolková činnost nijak výrazná. Od roku 1899 zde působil místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, po vzniku republiky se ustavily politické organizace lidové a agrární strany.

Od roku 1980 v rámci integrace obcí byly připojeny pod MěNV v Jemnici, od 1. ledna 1993 mají Bačkovice opět samostatný obecní úřad, staly se nově vytvořenou obcí v okresu Třebíč, předtím byly částí města Jemnice. Součástí Bačkovic je osada Šimkov a samoty Šimkův mlýn a Šprinclův mlýn na řece Želetavce.

Nejstarším pravěkým nálezem z Bačkovic je část neolitického kamenného mlatu. Uvádí se též nálezy z doby římské.