Pacov

Historie

Nejstarší písemné zmínky o Pacově pochází z počátku 14. století, hmotné doklady jsou však ještě mnohem starší.

15. a 16. století je obdobím prvního rozkvětu – Pacov totiž obdržel první městská privilegia. Právo volby purkmistra, užívání pečeti a znaku získalo město roku 1519. Roku 1597 byl Pacov povýšen na panské město. Po krátkém období vlády Jana st. Černína z Chudenic přešlo město do majetku Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova. Na základě jeho závěti se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů. Tento řád byl zrušen za josefinských reforem.

Až v polovině 19. století došlo znovu k oživení hospodářského, kulturního a spolkového života. V tomto období má svůj základ také současná průmyslová výroba – strojírenství pro potravinářský průmysl (mědikovectví), stejně tak jako drobná kožená galanterie.

Roku 1888 došlo k otevřené českomoravské transverzální dráhy. Tím Pacov získal rychlejší spojení se světem.

Pravděpodobně na začátku 20. století vznikla první myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace. Ta byla uskutečněna 22. prosince 1904 v Paříži na prvním kongresu FIM. O dva roky později se na Pacovském okruhu jely první mezinárodní závody.

Po roce 1918 docházelo po hospodářské stránce především k rozvoji truhlářství. K propagaci kvalitního pacovského nábytku sloužily i dobře organizované nábytkářské trhy.

20. a 30. léta 20. století jsou spojená se jménem nejznámějšího pacovského rodáka – tím je Antonín Sova. Návštěvy básníka byly pro město vždy výjimečnou kulturní událostí.

Německá okupace a 2. světová válka znamenaly především ztráty na životech. Ve městě bylo poměrně hodně židovských obyvatel. Většina z nich se však z Osvětimi, Terezína a dalších táborů nevrátila.

V poválečných letech došlo v Pacově k oživení jak podniků a živností, tak i kulturního a společenského života. Po roce 1948 přišla vlna znárodňování a načas ustala i spolková činnost. V 60. – 80. letech 20. Století došlo k podstatnému rozšíření podniků s tradiční výrobou. Vznikaly i podniky nové. V této době byly také vystavěny nové školní budovy, sídliště a poliklinika s lékárnou.

Osobnosti

• Jan Autengruber (1887 - 1920), malíř
• Bohuslav Čermák (1846 - 1899), básník, knihovník, literární historik
• Josef Hamerník (1810 - 1887), lékař
• Antonín Sova (1864 - 1928), básník
• František Šohaj (1816 - 1878), klasický filolog
• Alois Rzach (1850 - 1935), klasický filolog, germanista, rektor Univerzity Karlovy