Nadějov

Pamětihodnosti

Kaple svatého Floriána

Kaple svatého Floriána stojí na uprostřed návsi. Pochází z počátku 19. století. Patří mezi státem chráněné památky. Čtvercová kaple stojí na nízké podezdívce. Stěny dělí pilastry s rytými rámy. Pilastry ukončují římsové hlavice. V boční fasádě se nachází půlkruhovitě zaklenuté okno, které je vsazené do zdiva. Průčelí tvoří pravoúhlý vchod se třemi schody a s půlkruhovým nadsvětlíkem. Střecha je čtyřboká, nahoře se nachází makovice s křížem. Na oltáři visí obraz svatého Floriána, stojí na něm sošky svatého Antonína, svatého Josefa a Panny Marie Lurdské. Boční stěny zdobí Ježíš a Panna Marie, plastika svatého Jana Nepomuckého od zdejšího řezbáře Václava Potočky, dřevěný kříž a obraz Panny Marie Růžencové. Roh kaple vyplňuje korouhev svatého Cyrila a Metoděje. Původní zvonek o váze 24 kg byl pravděpodobně zrekvírován za první světové války. Další zvon byl zrekvírován v roce 1942. Na jeho místo přišel zvonek z kaple svatého Václava. 17. června 1951 tu byl posvěcen zvonek nový a předchozí zvonek byl vrácen do kapličky svatého Václava.

Kaple svatého Václava

Kaple svatého Václava stojí při cestě do Věžnice. V roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady Vysvěcení se konalo 22. září 1929. Do roku 2002 uvnitř stávala pískovcová socha svatého Václava, tu však neznámý zloděj v dubnu 2002 ukradl.

Historie

Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.

Nadějov se objevuje již v nadační listině Václava II. z roku 1298, kterou zakládal probošství v Měříně.

Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi, roku 1450 patřil k majetku Vaňka Husa ze Zhoře. Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře, který Nadějov vlastnil od roku 1475, celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství, konkrétně Janovi z Vranova. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech.

Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20.století, kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.

V letech 1869-1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.

30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu. Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody. Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.

V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu určeného pro obecní vodovodní řad.