Kostelec

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Kunhuty - byl postaven na vyvýšeném ostrohu nad řekou Jihlavou. Samotná stavba v sobě nese typické znaky sakrálního i fortifikačního charakteru. Po obvodu současné hřbitovní zdi byl ochranný val. Původně zde stával dřevěný svatostánek, který byl v polovině 13. století nahrazen zděným. Ten byl vybudován v pozdně románském a raně gotickém slohu. Do současnosti se dochovalo především presbyterium a postranní portál, který pochází podle některých historiků z roku 1250. V roce 1803 vypracoval stavitel Johann Zeissl plány na rozšíření kostela. Samotná realizace stavby proběhla v roce 1805, kdy byla zbourána část západní staré lodi a přistavěna širší nová loď ve slohu pozdního baroka. V roce 1824 byla postavena první dřevěná zvonicová věž, jež byla posazena na nižší starší loď. Avšak tato věž byla roku 1898 přenesena na vyšší mladší loď. V současné době kostel prochází několikaletou rekonstrukcí a archeologickým průzkumem.
• Kaple Panny Marie, památka lidového stavitelství - stojí na severním návrší na okraji obce. Jedná se o jednoduchou pravoúhlou stavbu. Kaple byla postavena mezi lety 1782 až 1811 v pozdně barokním slohu. Strop zdobí štuková rozeta. Opravy kaple probíhaly v letech 1921, 1957 a 1994-1997.
• Zřícenina hrádku (tvrze) - na malém ostrohu nad vesnicí byl pravděpodobně v letech 1360-1366 vybudován hrádek, jenž měl chránit říční brod. První písemná zpráva o tomto opevněném sídle pochází z roku 1371. Hrádek zřejmě zanikl za husitských válek při opakovaném obléhání města Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, během něhož došlo k zpustošení venkova. Hrádek je i v současnosti dobře patrný. Po obvodu areálu jsou viditelné základy a kameny tvořící lícované zdi zástavby. Avšak nejzachovalejší je čelní kamenný val či rozpadlá hradba. Ještě v 19. století se v prostoru hrádku objevovaly sklepy a zdi. Kostelecké tvrziště zkoumal amatérský archeolog a velkostatkář Vilém Richlý, který své nálezy vystavoval ve svém malém muzeu na nedalekém zámku v Mirošově. Jeho pečlivá dokumentace byla odcizena rudou armádou po obsazení zámku v roce 1945. Samotný zámek byl zbourán v roce 1986.
• Zbytky vodní tvrze - v osmdesátých letech 19. století byla na Gothově louce (dnešním Kaláškově rybníce) při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí železničními staviteli odkryta a zdokumentována rozsáhlá stavba vodní tvrze. Ještě v minulém století zde stály zdi, které byly rozebrány na stavby. Tvrz byla zřejmě vypleněna a poté zapálena. Stalo se tak snad během třicetileté války.
• Kostelecký Dvůr (Vestenhof) - již ve 14.století stával pod hrádkem (tvrzí) dvůr. Jeho původní název Vestenhof byl odkazem na tvrz (německý výraz Feste = česky tvrz). V roce 1555 na dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák, který si vymohl na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic povolení stavby mlýna. Hrádek (tvrz) i dvůr byly od svého vzniku nedílnou součástí moravské vesnice Kostelec, i když byly postaveny na českém území. Po husitských válkách se začalo rozlišovat, co patří k Čechám a co k Moravě. V současné době spadá Kostelecký Dvůr pod sousední obec Cejli.
• Lochy - podzemní sklípky sloužily a dodnes stále slouží pro uchovávání potravin v chladu. Jejich počátek vzniku lze vysledovat do pozdně středověké kolonizace, kdy byly součástí statků. Tyto lochy se v Kostelci nalézají snad na každém kroku. Nejzachovalejší jsou však v centru obce.
• Krucifix u silnice do Jihlavy z roku 1833
• 2 lípy u krucifixu s obvody kmenů 280 a 292 cm
• Dubová alej u silnice k nádraží
• Boží muka na hřbitově
• Boží muka u domu čp. 86

Zajímavosti

• Spisovatel Bohumil Hrabal se o kosteleckých párcích zmiňuje ve svém románu Bambini di Praga (román). Mluví se o nich i ve filmové adaptaci tohoto románu Andělské oči režiséra Dušana Kleina.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Počátkem 13. století procházela místy současné obce stezka Humpolecká, která vedla od Humpolce přes Kostelec do Třeště a dále na jih. V Kostelci se pravděpodobně nalézal říční brod, kde tato stezka překračovala řeku Jihlavu. V jejím hraničním hvozdu se utvářelo malé strážné sídlo v podobě dvorce či statku s určitými privilegii, jež mělo udržovat průchod a zabezpečit ochranu cesty. Později se tento malý sídelní útvar rozšířil a utvořila se vesnice. O důležitosti tohoto místa nasvědčují i fortifikační znaky kostela sv. Kunhuty, jenž je umístěn na návrší nad řekou s okrouhlým valem po obvodu současné hřbitovní zdi. Tato výrazná stavba dala vesnici jméno. Obec původně nesla i název Wolframs po údajném prvním německém kolonizátoru Wolframu Schenkovi ze Schenkenberku. V roce 1513 vesnici koupilo město Jihlava. Do roku 1945 byl Kostelec součástí tzv. Jihlavského jazykového ostrova s převažujícím německým obyvatelstvem. V současnosti je jedním z 24 Kostelců na území ČR.

Osobnosti

• André Spitzer (1926 - 2012) - poslední předválečný člen jihlavské židovské komunity a syn bývalých spolumajitelů kostelecké továrny na uzeniny. Přežil koncentrační tábory Osvětim, Kaufering a Dachau. Spitzerovy vzpomínky jsou zachyceny nadací režiséra Stevena Spielberga.