Kamenná

Pamětihodnosti

• Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748, roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.
• Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873 stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.
• Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946 - pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
• Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“, patří na seznam státem chráněných památek.

Historie

Kamennou údajně založili němečtí horníci. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra. V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci. Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu. Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova. Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket. Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850. Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové. V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů, tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 % a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob . Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869-1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880-1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava. V letech 1961-1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.

Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu. V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína. V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.