Dobroutov

Pamětihodnosti

• Rumunský kříž – stojí uprostřed návsi, byl vystavěn rumunskými vojáky při jejich odchodu v roce 1945 jako připomínka jejich padlých spolubojovníků. Původní březový kříž nahradili trvalou imitací z ocelových trubek.
• Smírčí kámen – tyčí se ve středu návsi u potoka, pochází z 19. století, rozměry 75-55-18 cm, na kameni je vytesán kříž údajně na památku dvou francouzských vojáků zahynuvších při souboji o krásnou dívku.
• dva lochy – nacházejí se na okraji obce ve stráni u lesa.
• Socha sv. Jana Křtitele – postavili ji na místě bývalé selské usedlosti u mostu přes Zhořský potok u silnice do Polné, vytvořil ji z pískovce v první polovině 18. století polenský sochař Václav Viktor Morávek.
• Malby na splavu návesního rybníka – vytvořil je polenský výtvarník a učitel Josef Kos
• Smírčí kámen nemá žádný určitý tvar, ale zarovnanou plochu, na níž je vyryt jetelový kříž. Tento kříž vyrobil bratr chlapce, který se v 60. letech 20. století utopil v místním potoce.

Historie

Nejstarší písemná zmínka pochází z listiny Čeňka z Lipé z roku 1356. Obec patřila po staletí až do roku 1850 pod polenské panství. V roce 1620 projížděl na Moravu tehdejší král Bedřich Falcký, jel po obchodní stezce tehdy zvané „Královská“, v jejíž stopách dnes stojí silnice z Polné do Třebíče. V západní části obce dříve stávala tvrz, kde se před dobyvačnými nájezdníky ukryl Jiří z Poděbrad. V 19. století byla ves třetím největším sídlem na Polensku, po Polné a Nížkově. V roce 1826 zřídili v Dobroutově školu, roku 1903 místní občané založili sbor dobrovolných hasičů. Mlýn zvaný „Krcálek“ tu pracoval od nepaměti až do roku 1960, kdy byl uzavřen. O mlýnu se traduje pověst spojená s hastrmanem.

Po druhé světové válce se tu usídlil rumunský prapor, který spolu s Rudou armádou osvobozoval kraj a který po svém odchodu v obci zanechal památný rumunský kříž. Po únoru 1948 se muselo několik selských rodin z vesnice vystěhovat na rozkaz akčního výboru KSČ. Roku 1958 místní založili Jednotné zemědělské družstvo, jenž se v roce 1974 sloučilo s polenským JZD Vysočina. K obci ještě nedávno náležel i jeden dům v osadě Lipině (původně č.p. 60), který nyní náleží ke katastrálnímu území Jamné u Jihlavy. V letech 2001 – 2002 v obci zavedli plyn.

Osobnosti

Žil zde lesní inženýr a publicista František Kratochvíl (1906–1994).