Žlutice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Žluticích.

Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V jižní lodi jsou zbytky nástěnných maleb z roku 1435. V kostele se také nachází varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou.

Historie

Kostel leží ve středu města. Nápis „Ihnes rex“ nad vstupem do sakristie, pomáhá určit, že stavba kostela byla započata již v době vlády Jana Lucemburského. Při rekonstrukci podlahy se pod podlahou našla podlaha, kterou se podařilo časově zařadit kolem roku 1150. Jižní loď pravděpodobně pochází z dřívějšího malého kostela, na kterém se začalo v roce 1398 pracovat, ale mohl být celkově dokončen až v roce 1536. Hlavní loď byla dokončena v roce 1447. Severní loď byla v letech 1481 – 91 rozšířena. V obou bočních lodích jsou čtyři okna s hrotitým obloukem. Presbytář vznikl v druhé polovině 14. stol.. Na jižní věži bylo vystavěno roku 1575 točité schodiště. Roku 1482 byla nad západním klenebním polem severní lodi postavena čtvercová zvonice. Roku 1608 nechali protestanti v kostele zabílit fresky a osekat ozdobné hlavy. Jen jedinou hlavu se podařilo zachránit, byla během rekonstrukce nalezena v zásypu. Po poškození během městského požáru roku 1779 musela být i vrchní nástavba zbudována z vyzdívky. Barokní vzhled dostala stavba během znovu vystavění v roce 1782. Roku 1910 byl celý kostel renovován. Tato bazilikální stavba je osazena gotickými okny. Na severní straně se tyčí patrová, rohová věž, vystavěna v barokním slohu, která je protikladem k ostatním gotickým prvkům stavby. Na pilířích věže jsou na severní straně umístěny dvě sochy svatých Adalberta a Prokopa. Čtvercová věž na severovýchodní straně, jejíž rovná vyzdívka je prošpikována několika malými okny, je zakončena stejně jako barokní věž na severní straně, pyramidovou střechou, na které stojí malá věžička s cibulovitou střechou. Pod kostelem leží hrobka rodu Kokořovců, ale pochováni zde jsou i duchovní, dobrodinci a další šlechtici, kteří přispívali k zušlechtění okolí. Při poslední úpravě byla těla zpopelněna a umístěna do uren. Zajímavé je také to, že je vstup do krypty úplně vychýlen z nějaké osové souměrnosti vůči presbytáři nebo oltáři. Výbava, která je raně barokní, rozhodně stojí za povšimnutí. Z velké části je černá se zlatým dekorem. -Původně bylo zdobení zmíněných lavic pozlacené, ale zlato se časem ošoupalo a tak místní kostelník opravil zlato měděnkou a vypadalo to jak ze zlata. Nicméně měděnka časem zoxidovala a zezelenala. Další kostelník (farář) už uvažoval, že zdobení bylo původně zelené, tak zdobení natřel nově do zelena. Proto často dochází k různorodým kombinacím barev na ornamentech apod. V presbytáři byly v 17. stol. zřízeny dvě speciální lavice pro městskou radu, která se skládala z 18 radních. Hlavní oltář z roku 1667 je ve vysokém provedení, vyveden taktéž v černé barvě s černým dekorem. Oltář sv. Václava na východní zdi je datován do roku 1637 a pochází ze zámecké kaple zrušené Josefem II. Oltář sv. Anny na východní zdi severní boční lodi byl vytvořen roku 1680. Na druhém pilíři na severní straně střední lodi stojí oltář Antonína z Padovy, který byl vyroben roku 1689 a zrenovován v roce 1748. Naproti na jižní straně stojí oltář Jana Nepomuckého. Oltář byl sestaven roku 1694. Kůr pochází z toku 1686. Původně byly v kostele dva kůry a roku 1774 byl postaven nový kůr. Varhany, umístěné na kůru byly vyrobeny roku 1774 Prokopem Nolym.

Podzemí

Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé divadlo a lapidárium.

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Historie

Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu.

První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Hrabišicům pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo.

V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy.

Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladař v roce 1421.

V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou.

V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec.

Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál, který je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu kde je nyní uložena jeho faksimile.

Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.

Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do Štědré a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, který již nebyl obnoven zachovala se pouze Zámecká brána.

Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897).

V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i se Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody.

Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech.

Centrum města je městskou památkovou zónou.