Valeč

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Valči (okres Karlovy Vary).

• Zámek Valeč
• Zámecká zahrada
• Kostel Narození svatého Jana Křtitele
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kostel Panny Marie
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Sloup se sochou Panny Marie
• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
• Skleník v zámeckém parku
• Iluzorní brány
• Škola
• Fara
• borovice Černá dáma

• Zámek Valeč

• Zámecká zahrada s kopiemi soch Matyáše Bernarda Brauna

• Kostel Narození svatého Jana Křtitele

• Kostel Nejsvětější Trojice

• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

• Skleník v zámeckém parku

• Fara

• Černá dáma

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, jakož o majetku rytířů z Valče. Na městečko byla ves povýšena 2. prosince 1514 Vladislavem Jagellonským. Roku 1570 koupil Valeč Kryštof Štampach ze Štampachu. Václav Štampach ze Štampachu posléze vystavěl renesanční zámek, jehož podoba už dnes není známa. Poté, co se Václav Štampach zúčastnil stavovského povstání a v roce 1622 odešel ze země, byl zámek zkonfiskován. Valeč však roku 1623 koupila Barbora Štampachová z Poutnova.

Výraznou změnu zámek prodělal za doby knížete Jana Kryštofa Kagera, který na přelomu 17. a 18. století renesanční zámek přestavěl na čtvercový dvoupatrový barokní zámek. Založil také zámeckou zahradu, kterou vybavil teatronem, kaskádovou fontánou a sochami Matyáše Bernarda Brauna. Nedaleko zámku pak nechal vystavět architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710–1728 kostel Nejsvětější Trojice. Před jeho průčelím stojí také sloup Nejsvětější trojice od K. M. Kaňky z roku 1725.

V 18. století obýval Valeč rod Kagerovů z Globenu. Zámek prodělal několik úprav v novorenesančním a novobarokním stylu. O to se zasloužil především hrabě Vincent de Thurn - Valssasin. V první polovině 20. století pak ve Valči pobýval Dr. Jan Larisch - Mönnich. Tomu byl roku 1945 zámek zkonfiskován a předán do správy Organizaci politických vězňů. Roku 1947 jej ministerstvo zemědělství přidělilo Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků a zámek je posléze používán jako domov pro korejské děti a od počátku padesátých let jako dětský domov. Po požáru 2. dubna 1976 převzalo zámek Krajské středisko památkové péče v Plzni. Rekonstrukce celého objektu však začala až v 90. letech a probíhá dodnes.