Vlkovice

Historie

Vlkovice existovaly zřejmě již ve 12. stol. za doby opata Hroznaty, ale poprvé jsou zmiňovány až 23. května 1273 v soupise majetků tepelského kláštera pod jménem „Vulcouici“. Obec vznikla na staré stezce spojující Cheb s klášterem v Teplé. V té době vznikl základ dnešní vesnice – rozsáhlá okrouhlice s 8 statky. Název obce je slovanského původu. Založili ji zřejmě Češi z dnešního Lounska (Lučané), ale zřejmě někdy v 15. stol. zde převládlo obyvatelstvo německé.

Obyvatelé obce se postupně začali přiklánět spíše k protestantskému vyznání – v období husitské revoluce měl na zdejší lidi vliv radikální husitský kazatel z kostela v blízkém Pístově (dnes součást Chodové Plané na Tachovsku). V roce 1530 byly Vlkovice spolu s mnoha okolními vesnicemi prodány rodu Pluhů z Rabštejna, čímž na ně přestal mít vliv tepelský klášter. Během tohoto období se ve vesnicích dále rozvíjela protestantská víra. Od roku 1549 se ale veškeré majetky klášteru opět navrátily a byla zahájena násilná rekatolizace.

V roce 1680 vypuklo v okolí Vlkovic několik selských bouří, které byly reakcí na neustále se zvyšující robotní povinnosti. Ještě v témže roce postihla celé Tepelsko morová epidemie. Koncem 18. stol. byly Vlkovice 2. největší vesnicí patřící tepelskému kláštera (po Pístově). V roce 1781 se ve Vlkovicích narodil Franz Josef Seidl, který se stal prvním rychtářem nově vzniklých Mariánských Lázní.

17. prosince 1898 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary (přes Teplou a Bečov nad Teplou). V bezprostřední blízkosti Vlkovic vznikl 380 m dlouhý železniční tunel protínající vrchol Hůrka. Stavěl se 2 roky. Výhledově se tehdy měly Vlkovice stát dokonce i železniční křižovatkou, protože odsud měla vycházet „Falknovská trať“ směrem na Prameny (dříve Sangerberg), Čistou (Litrbachy, dnes zaniklé město) a Sokolov (dříve Falknov). Výstavba se však do roku 1914 nepodařila realizovat a po válce bylo na plány zapomenuto. Trať do Karlových Varů však byla z počátku velmi výnosná – údajně měla průměrně 2. nejvyšší výnosy ze všech tratí v Rakousku-Uhersku! Po první světové válce, v roce 1925, byla trať zestátněna.

• Smírčí kříže – také ve Vlkovicích najdeme asi 7 tzv. smírčích křížů typických pro oblast Chebska. Jsou to kamenné, ručně tesané pomníky hříchů zdejších obyvatel. Většinou je totiž tesal ten, kdo provedl nějaký těžký zločin (zejm. vraždy). V některých případech pozadí jejich vzniku ale nebylo zdaleka tak tragické, vznikaly např. také jako orientační body v krajině nebo místa setkání.
• Lípa na návsi

Vývoj počtu obyvatel