Františkovy Lázně

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Františkových Lázních.

Stavby

• kostel Povýšení svatého Kříže,
• kostel svatého Jakuba,
• evangelický kostel svatého Petra a Pavla,
• pravoslavný kostel svaté Olgy,
• rozhledna Salingburg z roku 1906.
• rozhledna Zámeček u Františkových Lázní.
• Synagoga

Památníky

• Památník Františkovým Lázním,
• památník Cláry Nonnerové,
• památník Boženy Němcové, známé české spisovatelky, která město v letech 1846 a 1847 navštívila,
• památník se sochou Josefa II, rakousko-uherského císaře a českého krále,
• památník se sochou Františka I.,
• památník Františka I. se sochou sedicí na koni,
• památník s bystou dr. Bernharda Adlera,
• památník se sochou Františka Josefa I., rakousko-uherského císaře,
• památník vojákům americké armády, kteří osvobodili Františkovy Lázně 25. dubna 1945,
• památník budově, ve které přebývala během svých pobytů ve městě Božena Němcová,
• památník Johanna Wolfganga von Goetha, slavného německého spisovatele,
• památník obětem nacismu,
• památník Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta,
• pamětní deska Johanna Strausse, rakouského hudebního skladatele

Historie

Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé - byla prodávána i po celém Německu. Je doloženo, že v roce 1700 v Německu prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.

Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný.

Horní hejtmanství v Praze výnosem 374 z 4. března 1882 provedlo změnu - stanovilo kruhové ochranné pásmo s rozlišením na vnitřní a vnější. První dlouhodobě platné a uznávané ochranné obvody byly však stanoveny až výnosem Báňského hejtmanství 1. října 1883 pod č. 2387. Výnos vymezil užší a širší obvod ochrany františkolázeňských pramenů proti hornické činnosti. V užším pásmu byla zakázána veškerá hornická činnost, zatímco v širším ochranném obvodu hornická činnost omezena nebyla v terciéru, avšak byly zakázány všechny práce v krystaliniku pod úrovní výtokové roury pramene František (434,4 m n.m.).

Tyto ochranné obvody platily až do roku 1959, kdy byla výměrem ministerstva zdravotnictví LZ/3-2884-15.9 stanovena prozatímní ochranná pásma pro Františkovy Lázně. Stalo se tak jednak na základě nových poznatků z komplexního výzkumu chebské pánve, a zejména v reakci na negativní vliv erupce na vrtu H11. Tak byl zpřesněn průběh hranic užšího ochranného pásma podle rozsahu zřídelní struktury a značně rozšířeno vnější ochranné pásmo. Stalo se tak zejména z důvodu ochrany infiltračního povodí a území nebezpečného pro nepřímé ovlivnění režimu pramenů.

Návrh nových ochranných pásem předložený v roce 1962 nebyl přijat pro zásadní nesouhlas ministerstva paliv, neboť stanovil zákaz těžby. V roce 1975 byla prozatímní pásma rozšířena výnosem MZ ČSR č. 40/1975 částka 16-17/1975 Sb. Druhý návrh definitivních pásem, předložený v roce 1978 opět nebyl přijat. Tentokráte pro zásadní nesouhlas ministerstva zdravotnictví, neboť naopak těžební činnost povoloval.

Definitivní ochranná pásma byla stanovena až po změně režimu (za příznivějších společenských podmínek) nařízením vlády 152/1992 Sb., a to na základě dalšího komplexního průzkumu a zhodnocení (Pazdera, 1978, Herzog 1985). Pásma respektují zákaz těžby hnědého uhlí v rozsahu všech tří stupňů ochrany.

Významní rodáci

• August Brömse (1873–1925), německý malíř a grafik