Pravice

Pamětihodnosti

• Emin zámek
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Výklenkové kapličky
• Boží muka
• Socha svatého Donáta

Historie

První písemná zmínka o existenci osady z roku 1141 je nejistá, další pochází až z roku 1222, kdy je ve vsi připomínán farní kostel. Ves byla dříve nazývána Bravice, německy Prbitz. V roce 1293 postoupila staroboleslavská kapitula své desátky v Pravicích lounskému klášteru, který tu měl patronát. Část osady v roce 1336 koupila abatyše znojemských klarisek Markéta (tomuto klášteru náležela až do roku 1492), druhá část patřila již před rokem 1351 Vilémovi z Oponešic. Tento muž byl pravděpodobným stavebníkem dávno zaniklé pravické tvrze, o které je zmínka v roce 1356. Žil ještě v roce 1385, kdy prodal ves i s tvrzí Janovi z Kostník. Ten prodal nabyté zboží již po pěti letech Přibíkovi z Pravic. V roce 1447 seděl na Pravicích Jan Račický z Pravic, v roce 1466 zase Mikuláš ze Zástřizl. Od té doby není o tvrzi v Pravicích žádná zmínka a proto je víc než jisté, že zanikla někdy brzy poté, za česko-uherských válek. Ves sama se stala součástí nejprve lounského a hrušovanského, později (od roku 1692) fryšavského panství, u něhož zůstala až do zániku patrimoniální správy (1848).

Ve vsi není významnějších historických památek, někdejší gotický kostel neznámého patrocinia, připomínaný v r. 1222 a existující ještě v 18. století nahradila v r. kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná nákladem vídeňského obchodníka P. Fuhrlingera a jeho ženy rozené Hieszové z Pravic.

Zajímavější stavbou, nacházející se několik stovek metrů za hranicí katastru obce, v katastru obce Šanov, je tzv. Emin zámek, vystavěný v r. 1882 majitelem hrušovanského velkostatku hr. Eduardem Khuenem-Belassy a pojmenovaném po jeho manželce Emanuele, rozené hraběnce z Althannu. Na výmalbě jeho interiérů se podílel Alfons Mucha, který zde později na přelomu 80. a 90. let 19. století pobýval. Dalším častým hostem hraběcí rodiny zde byl profesor vídeňské university Max Dvořák. Ten na zámečku také zemřel († 8. 2. 1921), pohřben byl v Hrušovanech. Pravická znaková obecní pečeť náleží na Moravě k nejstarším. Pochází z r. 1598, oboustranně vykrajovaný renesanční štít v pečetním poli vyplňuje motiv krojidla, překříženého radlicí a doplněného třemi žaludy a třemi kvítky na stonku bez listů.

Autor navrženého znaku a praporu obce vyloučil převzetí tak běžných symbolů jakými byly na obecních pečetích radlice a krojidlo. Ta byla nahrazena pšeničnými klasy, resp. zelenou barvou, v obecné rovině evokující zemědělský charakter obce. Ze staré pečetě byl jako jediný převzat pouze motiv žaludů. Dvojím způsobem byl připomenut také rod hrabat Khuen-Belassy (červená a stříbrná, resp. červený dvouocasý lev z jejich rodového erbu).