Zbýšov

Zajímavosti

Památky

• kostel sv. Martina z Tours
• těžní věž dolu Simson – kulturní a technická památka
• těžní věž dolu Jindřich II (nejhlubší černouhelný důl v ČR a střední Evropě – 1550 m) – do roku 2017 by však měla být rozebrána

Přírodní krásy

• jihovýchodně od města, na katastru Padochova, leží přírodní památka Rybičková skála, která je cennou paleontologickou lokalitou, byl zde v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let) objeven obratel pravěkého býložravého plaza rodu Edaphosaurus

Muzeum průmyslových železnic

Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich, ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati (v trase bývalé normálněrozchodné vlečky) od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.

Muzeum má ve sbírce parní lokomotivy z let 1913–1951 a motorové z let 1940–1981. Největším klenotem je elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905. Všechna vozidla mají rozchod 600 mm.

Historie

První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov věnována zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš oslavanskému klášteru. V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také Zbejšov) bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahájila těžbu černého uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce 1924 byl postaven Hornický dům. Od 50. let dvacátého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku 1965 byl Zbýšovu udělen statut města. V roce 1969 byl zahájen provoz moderního dolu s třídírnou uhlí - Jindřich II., který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí v celém Rosicko-oslavanského revíru na počátku 90. let 20. století. V následujících dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města.