Slavkov u Brna

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slavkově u Brna.

• Barokní slavkovský zámek, který má 115 pokojů a impozantní zámecký park ve francouzském i anglickém stylu. Zámek navrhl italský architekt Domenico Martinelli. V Historickém sále zámku bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. V současné době zde lze navštívit dvě prohlídkové trasy, zámecké podzemí nebo expozici Napoleon - Austerlitz věnovanou bitvě u Slavkova. Od 1. července 2008 je zámek zapsán mezi národní kulturní památky ČR.
• Pozdně renesanční radnice na náměstí, v pozdější klasicistní úpravě.
• Kostel Vzkříšení Páně (na severní straně náměstí) je ojedinělou církevní stavbou klasicismu, z doby, kdy císař Josef II. naopak mnohé kostely rušil. Vystavěn byl v letech 1786–1789 vídeňským architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem.
• Kaple sv. Urbana (na kopci Urban severně od města), byla během slavkovské bitvy poškozena a v letech 1858–1861 přestavěna.
• Židovská čtvrť, z níž zůstala zachována pouze synagoga (postavena v roce 1858). Severně za městem je také židovský hřbitov.
• Zbytky středověkých městských hradeb, zejména v ulicích Lidická a Kollárova.

Památníky a památky bitvy u Slavkova v okolí

Související informace naleznete také v článku Seznam památek Slavkovského bojiště.

Bitva u Slavkova se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Až na dálnici, která přetíná bitevní pole.

• Mohyla míru na Prateckém kopci - secesní památník bitvy nacházející se poblíž obce Prace navrhl a vystavěl Josef Fanta v letech 1910–1912. První světová válka odložila jeho otevření, které se konalo až roku 1923. Je to 26 m vysoká čtvercová budova se 4 ženskými sochami, které symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř je malá kaple. U památníku je také muzeum připomínající bitvu.
• Na kopci Santon nad obcí Tvarožná stojí malá bílá kaplička. Zde byla hlavní část francouzského dělostřelectva. Tato pozice umožnila Francouzům získat převahu na severní části bitevního pole. Pod kopcem se každoročně konávají rekonstrukce bitvy.
• Na kopci Žuráň měl Napoleon během bitvy svůj hlavní stan. Vrchol kopce s památníkem je dnes výsostným územím Francie.
• Staré vinohrady u Újezda u Brna se staly svědky posledního krvavého střetnutí francouzských a ruských gard. Nachází se zde kaplička a nově také Památník Tří císařů.
• Stará pošta v Koválovicích je původní historická budova z roku 1785. 28. listopadu 1805 zde měl svoje velitelství generál francouzské jízdy Murat, v den bitvy zde pobýval ruský generál Bagration a po bitvě zde přespal a vedl předběžná vyjednávání o příměří Napoleon. Dnes tyto události připomíná malé muzeum.

Galerie

• Slavkov v roce 1848

• Zimní Slavkov od severozápadu

• Radnice a policejní stanice na Palackého náměstí

• Slavkovský zámek – pohled z parku

• Zámecký park s golfovým hřištěm

• Kostel Vzkříšení Páně

• Synagoga ve Slavkově

• Kaple Svatého Urbana

• Fragment hradeb v Hradební ulici

• Lázeňský dům

• Vojáci z rekonstrukce slavkovské bitvy

Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží Quai d'Austerlitz.

Historie

První písemná zmínka

První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil Řádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí. Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně odvozeno z českého „Novosedlice“ → německy původně „Nausedlitz“. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.

Na počátku 13. století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci - habáni a vznikla zde i početná židovská komunita.

Kounicové

V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín Kounic (1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hrabě Václav Kounic (1848–1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka a studentský mecenáš.

Osobnosti

• Mirko Hanák - hudební skladatel
• František Koláček - český fyzik působil na pražské univerzitě
• Peregrin Obdržálek (1825–1891), katolický kněz, zakladatel knihoven, také autor náboženských děl, satirických děl, humoristických povídek a básní
• Jan Koláček - zasloužilý starosta města
• Alois Ličman - autor vlastivědy slavkovského okresu