Veselí nad Moravou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Moravou.

• Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.
• Kostel sv. Andělů Strážných s bývalým klášterem servitů na Masarykově třídě JZ od centra. Barokní kostel z let 1714–1734, snad podle plánů J. L. Hildebrandta, je osmiboká stavba o rozměrech 42×12 m se dvěma věžemi v průčelí a mohutnou střechou, zaklenutá oválnou kupolí bez lucerny.
• Gotický kostel Panny Marie u křižovatky Masarykovy a Svatoplukovy ulice z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1771–1783.
• Barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1741 na Bartolomějském náměstí.
• Synagoga
• Židovský hřbitov u městského úřadu

• Zámek

• Kostel sv. Andělů Strážných

• Kostel Andělů strážných, interiér

• Kostel Panny Marie

• Kostel sv. Bartoloměje

• Bývalá synagoga

Sedm divů města Veselí nad Moravou

Lidovou tvořivostí vznikl ve druhé polovině 20. století převážně ústně předávaný seznam sedmi nedokončených městských staveb, často projektů typických pro tehdejší komunistický režim realizovaných např. v Akci Z, jehož cílem bylo sebekriticky (či kriticky směrem k vládnoucímu režimu) poukázat na tyto nenaplněné stavební záměry, z nichž mnohé byly pro město rozměrů tehdejšího Veselí nad Moravou předimenzované. Na tento seznam bylo po vzoru sedmi divů světa zařazeno sedm objektů, z nichž jen po nemnohých se zachovaly stopy až do dnešní doby. Mezi sedm divů města Veselí se tak podle jedné z jeho verzí řadily:

1. hřbitov, kde se nikdy nepohřbívalo,
2. semafory v centru, které nikdy neřídily dopravu,
3. komín, z něhož se nikdy nekouřilo,
4. lávka přes nádraží, přes kterou se nechodilo (mezi ulicemi Národních mučedníků a Kollárova),
5. socha Klementa Gottwalda, která nikdy nedoputovala na svůj podstavec,
6. kino, v němž se nepromítalo,
7. a koupaliště, ve kterém se nekoupalo.

Historie

První zmínky o Veselí spadají do 11. a 12. století. První doložená zmínka je z roku 1261. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město 27. července 1469 obsadil Matyáš Korvín a zajal zde Viktorína z Poděbrad. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.

Veselí ve 2. polovině 20. století

• 1949 – Veselí se stává okresním městem
• 1950 – připojen Milokošť
• 1954 – připojeny Zarazice
• 1960 – Veselský okres zaniká
• 1961 – postaveny Železárny
• 1965 – výstavba panelového sídliště Hutník
• 1970 – výstavba sídliště Chaloupky

Veselí ve 21. století

• 2003 – otevření nové Základní umělecké školy
• 2010 – revitalizace Bartolomějského náměstí
• 2014 – rekonstrukce sportovní haly, výstavba rozhledny Radošov

V roce 2012 zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun. Přehled staveb za období 2010–2014 je k dispozici na stránkách města.

Osobnosti

• Eduard Farda (1914–1961), fotbalista a hokejista
• Jaroslav Jakubíček (1929–2000), hudební skladatel
• Silvie Tomčalová (1976), herečka známá pod uměleckým jménem Silvia Saint