Hovorany

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Jana Křtitele z let 1721–1725 vznikl údajně rozšířením kaple z roku 1670. Zvon na věži s reliéfy sv. Františka z Assisi, Jana Nepomuckého a Šebastiána ulil Jan Zikmund Krecker v Brně roku 1735.
• Kaple sv. Rocha z roku 1834
• Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 1896
• Chrám Spasitele (kostel Československé církve husitské) z roku 1957
• Pomník odbojové skupiny Moravská Rovnost v lesíku východně od obce
• Přírodní rezervace Hovoranské louky

Historie

Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství. Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě. V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly pozůstatky přemístěny do Hodonína.

V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé vsi Mokroňovice.

Osobnosti

• Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
• Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér
• Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik
• Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák