Veverské Knínice

Pamětihodnosti

Do Veverských Knínic vede silnice lemovaná chráněnou alejí javorů mléč vysázených roku 1887. Stromořadí je registrováno pod jménem Alej u Veverských Knínic.

Na návrší při vjezdu do Knínic stojí jednolodní farní kostel svatého Mikuláše. Nejstarší část pochází z třetí čtvrtiny 13. století. Představěná čtyřboká věž s hodinami má výšku 33 metrů. Kousek níže na návsi stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1850.

Významný je také bývalý panský dvůr Na dědině, který patřil klášteru Porta coeli v Předklášteří.

V bezprostřední návaznosti na území katastru jsou vyhlášeny dva přírodní parky – přírodní park Podkomorské lesy a přírodní park Údolí Bílého potoka.

Historie

První dochovaná zmínka o Německých (Veverských) Knínicích se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou, vdovou po Přemyslu Otakarovi I.. Knínice patřily klášteru a místní obyvatelé se stali jeho poddanými.

Později (do roku 1849) patřily Knínice k panství Veverskému. Po vzniku okresů (1850) spadaly do působnosti okresu Rosice, později okresu Brno-venkov.