Moravské Knínice

Pamětihodnosti

Knínické návsi dominuje jednolodní goticko-barokní kostel svaté Markéty s presbytářem z roku 1366. Za kostelem stojí pomník památce padlých v I. světové válce.

Na kopci při cestě na Písky stojí barokní kaple svatého Cyrila a Metoděje postavená roku 1856.

Významné krajinné prvky a místní památky jsou spojeny naučnou stezkou.

Historie

První zmínka o Moravských Knínicích pochází z roku 1235 z listiny, v níž papež Řehoř IX. vzal pod svou ochranu cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež zmiňuje obec Chieniz, jež přináleží klášteru.

Zmínka o Moravských Knínicích se nalézá v listině z roku 1350, v níž Boček z Medlova postoupil ves Knychnicz s (nyní zaniklou) vesničkou Kocanov pánům Bočkovi, Vilému a Hroznatovi z Kunštátu.

Přívlastek Moravské je poprvé doložen roku 1437 (používal se pro odlišení od nedalekých Německých Knínic).

Od let 1350 až 1375 patřily Knínice k panství veverskému. Do roku 1949 spadaly do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.

V letech 1911–1936 procházela Moravskými Knínicemi železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška.

Od roku 1970 byly Moravské Knínice částí Kuřimi, samostatnou obcí se opět staly podle Zákona o obcích roku 1990.