Perná

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Perné.

Kostel svatého Mikuláše

K roku 1323 ve vsi stála nejprve kaple, kterou od tohoto roku spravoval mikulovský farář. V r. 1582 byla rozšířena a přestavěna se stejným patronem svatomikulášským. V době, kdy ve vsi žila silná novokřtěnecká komunita a na Moravě převládala náboženská tolerance, jej dokonce přijel vysvětit 27.6.1583 sám olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský. V r. 1769 k němu byla přistavěna kostelní věž. Po skončení třicetileté války však byla fara pro nedostatek kněží opuštěna a podřízena Mušovskému faráři. Znovu byla obsazena katolickým knězem až v r. 1761. Farnost je součástí děkanství mikulovského. Kostelní věž 42,5 m vysoká se pojí s věžovitou přístavbou z r. 1767. V gotické klenbě z konce 15. stol. je zachovalý kolčí štít, který se stal podkladem pro současný znak obce. Průčelí kostela, oltářní výjev i socha madony s dítětem, jsou vzácná, raně-barokní díla Ignáce Lengelachera.

Další stavby

Vedle kostela je památkově chráněna také budova fary z 18.stol. a 3 plastiky na návsi: socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738, socha sv. Trojice z r. 1865 a empírová kašna z r. 1902. Současně s farou vznikla v obci pravděpodobně i škola, pro kterou byla v r. 1792 vystavěna budova.

V r. 1950 byl zrušen starý klášter a poslední 4 řádové sestry byly přemístěny do Čech. Socha sv.Antonína Paduánského, která pochází z r. 1724, je chráněna památkovým úřadem. 18. 8. 1928 se konalo slavnostní svěcení přestavěné budovy za účasti brněnského biskupa, mikulovského probošta a hojného okolního duchovenstva i místních korporací.

Dále se v obci nachází

• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice s kašnou

Historie

Bohaté archeologické nálezy v této oblasti dokládají přítomnost člověka již v pravěku. Byly zde nalezeny hroby unětické kultury a také kosterní pozůstatky kultury laténské. S příchodem X. římské legie r. 276-282 n.l. sem byla přivezena vinná réva a následně v této oblasti pěstována. Ves Perná se poprvé v písemných pramenech objevuje k r. 1305, kdy byla zcizena ze zeměpanské držby. V r. 1323, kdy patřila k mikulovskému panství, se objevuje její název Pergen. Jméno je odvozeno od německého pojmenování hory (Berg). Poprvé bylo použito v podobě Pernia – Perňa k r. 1720. K mikulovskému panství patřila až do r. 1848. R. 1938 byla okupována německou armádou a připojena k Dolnodunajské župě. Sovětská armáda ves obsadila 23.4.1945.

Po vzniku republiky byl vsi stanoven úřední název Perná s německou variantou Bergen. Od osvobození v r. 1945 nese ves úřední název Perná. Noví osídlenci sem přišli do r. 1946 v počtu 159 rodin. Nejvíce bylo Valachů z obce Halenkov, dále z Kyjovska a Podivína. V r. 1950 zde bylo napočítáno 776 obyvatel oproti předválečnému stavu z r. 1930, kdy zde žilo 1031 občanů.

Blízkost bohatého Mikulova, ale i rozvinuté vinařství, které z Perné činilo bohatou ves, sem vždy lákaly armády. Vinice, které před válkou zabíraly 1/3 poddanské půdy, byly zpola zpustlé, neboť na nich neměl kdo pracovat.

Dne 23.4.1945 byla obec pod sovětskou správou, kterou vedl sovětský důstojník Ukrajinského frontu maršála Malinovského – velitel oddílu, toho času ležícího s vojskem v Perné. Sovětská správa trvala do 10.11.1945 a pod jejich velením byly dány do provozu obecní podniky, tj. zásobování obyvatelstva, komunikace, vodovod a obecní správa. 8.5. začaly též bohoslužby, které se konaly před německými. V měsících květnu až do října 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto do Rakouska a Německa. V této době přichází ze všech koutů Moravy nejvíc obyvatel : ze Vsetínska (Halenkov), Moravští Slováci z Hodonínska, a z Brna. Od 30. let 20.stol. neustále počet obyvatel v Perné klesal.

Během r. 1992 byla opravena pravá a levá klentnická Boží muka u Spálené hospody a u Dolních Dunajovic. Socha sv. Floriána byla přemístěna ze zahrady Komprsů před hasičskou zbrojnici.

Koncem října 1995 se opravovala fasáda na kostele svatého Mikuláše. V květnu 1999 byla restaurována socha sv. Mikuláše na průčelí kostela a dále proběhla rekonstrukce střechy na věži. Byla také zahájena rekonstrukce bývalého kláštera, čímž vznikl nový obecní úřad, ordinace lékaře, obřadní síň a byt.

Kronikářství

V bývalém klášteře v Perné byla vedena matkou představenou kongregace dcer Boží lásky malá klášterní kronika v období 1927-45, která se však nenašla. Kroniky menšinových škol, do r. 1938, byly zničeny. Nejstarší farní kronika (1800-1950) obsahuje četné záznamy o životě obyvatel, významné historické události, požáry a jiné katastrofy. Tato kronika je svědomitě vedena až do dnešních dnů. Školní i obecní kronika německá, vedená patrně od r. 1925, se během války ztratila, nebo vzala za své před 22.4.1945, kdy předáci německého nacistického vedení ničili na poslední chvíli nejen majetek, hospodářská stavení, ale i všechny obecní spisy. Psaní kroniky bylo obnoveno po 14leté přestávce v srpnu r. 1979, kdy rada MNV schválila za kronikáře obce Miroslava Veselého, ředitele místní ZŠ. V r. 1984 se kronikářské činnosti ujala po zvolení radou MNV v Perné Marie Zbořilová (nyní Zámečníková).