Hustopeče

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hustopečích.

Kostel svatého Václava a svaté Anežky České

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Václava a svaté Anežky České.

Novodobý farní kostel stojící na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962.

Radnice

Novorenesanční budova radnice na Dukelském náměstí byla postavena roku 1906. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná.

Kaple svatého Rocha

Související informace naleznete také v článku Kaple svatého Rocha (Hustopeče).

Nachází se pod Křížovým vrchem, v sadech Kpt. Jaroše u jižního okraje města. Původně barokní kaple vznikla koncem 17. století, postupem doby byla přestavovaná a rozšiřovaná. Současná novorománská podoba pochází z roku 1901.

Dům U Synků

Renesanční měšťanský dům U Synků z roku 1594 stojí v jihovýchodní části Dukelského náměstí. Průčelí domu nese arkýř, ve dvorním traktu se nachází arkádové lodžie.

Morový sloup

Morový sloup z roku 1736 tvoří další dominantu Dukelského náměstí. Je zasvěcený morovým patronům sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv.Františku Xaverskému a sv. Karlu Boromejskému. Na vrcholu sloupu se nachází sousoší Nejsvětější trojice.

Kašna

Renesanční kamenná kašna z roku 1595, se sousoším Tritóna s delfíny. Místně známá pod jménem Žumberák.

Mandloňová rozhledna

Související informace naleznete také v článku Hustopeče (rozhledna).

Volně přístupná dřevěná rozhledna stojí severně od města na Starém vrchu, na okraji starých mandloňových sadů. Byla otevřena v březnu 2012.

Galerie

Historie

Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Gotický dvoulodní kostel sv. Václava, v němž ministroval v dětství i T.G. Masaryk, byl zbořen v roce 1964 po pádu osmdesátimetrové věže, v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici D2 spojující Brno s Bratislavou a 1. železničním koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).

Do roku 1997 byl součástí města i Kurdějov .