Sebranice

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie - založen rajhradským klášterem v roce 1255 v gotickém slohu. V letech 1680-1687 byl raně barokně přestavěn Kašparem Bedřichem, hrabětem z Lamberka. Na vysoké věži s barokní bání visí 4 zvony.
• Fara
• Stará historická sýpka "žudr" na šesti dřevěných pilířích
• Bývalá formanská hospoda Zlatá studna

Historie

V dávných dobách se na místě, kde dnes leží Sebranice, nacházel jen smíšený prales, který tvořil přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Když v roku 1031 dobyl Moravu kníže Břetislav a spojil ji s Čechami, pozbyl prales význam a bylo povoleno jej mýtit. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1043. Ves Sebranice je zmiňována v listině, prostřednictvím které ji spolu s přilehlým územím daroval kníže Břetislav za výsluhu členu své družiny Eppovi. Poté se ves a pozemky až k řece Svitavě dostaly do vlastnictví Břevnovského kláštera. Od roku 1348 náležely pánům z Boskovic. Ve vsi byla i tvrz a to s největší pravděpodobností na návrší uprostřed obce vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se dnes nachází areál ZD. V druhé polovině 15. a v první polovině 16. století drželi údajně Sebranice někteří příslušníci drobné šlechty. V zemských deskách však žádné převody pro toto období zaznamenány nejsou. K roku 1481 se po nich jmenuje jakýsi Vilém ze Zviřetic a Sebranic a až v roce 1549 Ladislav Velen z Boskovic, dědic po Kryštofovi z Boskovic.

Mezi nejstarší rodiny ve vsi patří Kanýzovi, Lepkovi, Páralovi, Slezákovi, Chloupkovi, Piknovi, Pietovi, Pulcovi nebo Křápovi, kteří v Sebranicích nebo jejím bezprostředním okolí sídlí přinejmenším od konce 17. století. Dne 2. 9. 1888 se zde narodil František Kovář, profesor-biblista, biskup a třetí patriarcha Církve československé husitské.