Olešnice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Olešnici (okres Blansko).

• kostel sv. Vavřince - původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827-1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
• kostel sv. Mikuláše - hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
• evangelický kostel - farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860-1864 společně s farou a hřbitovem
• dřevěnice na Vejpustku
• tvrz Crhov (2 km JV) - vznikla pravděpodobně již v době kolem poloviny 14. století, kdy se po ní píší členové významného vladyckého rodu z Drnovic. Výslovně se však připomíná teprve roku 1486, kdy ves a tvrz Crhov s dvorem vlastnil Jan Děvečka z Herštejna. V zahradě za domem č. 28 se dodnes dochovaly stopy mělkého příkopu. Vlastní stavba tvrze stávala v místech domů č. 30, 31 a 63.
• zámek Lamberk - pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně. Od 14. století městečko, 15. prosince 1999 povýšení na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku. Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice. Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové - Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678-1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčím, později byl udělen tkalcům - 1545, soukeníkům - 1610. V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.

Mezi významnější rodáky patří historik Augustin Neumann (1891-1948), historik a básník Karel Doskočil (1908-1962) a muzikolog Jaroslav Pohanka (1924-1964). Působil zde a je zde pohřben katolický farář Leopold Benáček, který se stal politickým vězněm.