Kunštát

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunštátu.

• Kuntštátská obora - jihovýchodně od města.
• zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. století.
• kostel svatého Stanislava - ze 17. století s historickými kovovými dveřmi .
• kostel svatého Ducha - hřbitovní kostel z roku 1738.
• pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi.
• Socha Jiřího z Poděbrad
• Jeskyně Blanických rytířů - umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka
• Burianova rozhledna na Milence

Historie

Písemná zmínka o vzniku města pochází z roku 1279. V roce 1281 se píše do Kunštátu olomoucký purkrabí. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.

Osobnosti

• Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král.
• Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
• Jan Tenora (1863–1936) - historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu.
• Klement Bochořák (1910–1981) - básník.
• František Halas (1901–1949) - básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
• Jan Marius Tomeš (* 1914) - básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
• Ludvík Kundera (1920–2010) - básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
• Stanislav Rolínek (1902–1931) - sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T.G. Masaryka v Evropě
• František Burian († 1943) - kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
• Ladislav Kubíček (1926–2004)- kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově