Křtěnov

Historie

První historické zprávy

Historické zprávy pochází z 15. století z roku 1447, kdy Jan z Pernštejna napsal své manželce Bohunce kromě jiných okolních obcí i tuto obec. Obec však již existovala mnohem dříve.

• Rok 1482 – Vilém a Vratislav z Pernštejna propustili poddaným ve vsi Kčenov právo odůmrtí.
• Rok 1486 – pánové z Pernštejna získali zboží hradu Louka. S hradem byl spojen i Kčenov a tím se dostal k panství Kunštátskému jako Olešnice.
• Rok 1500 – osvobozen Kčenov od čepování panského vína.
• Rok 1515 – osvobozen od bezplatného vožení panských ryb.

Kdy a kým byla obec založena, není známo. J. Višinka v dějinách Olešnice se domnívá, že jméno Kčenov, Křtěnov a podobně vzniklo podle zakladatele obce a bylo několikráte měněno. Až v roce 1926 bylo Kčenovu nařízeno užívat jméno nynější. Obecní zastupitelstvo protestovalo, chtěli, aby se obec jmenovala Křenov. Bylo jim však vysvětleno, že Křtěnov je jediné správné pojmenování a proti rozhodnutí není dalšího odvolání.

V polovině 11. století byl na území mezi Litomyšlí a Černou Horou hustý prales a v něm se kromě jiných újezdů nacházel i újezd olešnický, tj. olešnická Moravská Strana. Město Olešnice bylo založeno ve druhé polovině 13. století. Dříve byl založen Crhov nebo s určitostí Crhovská tvrz, protože crhovský katastr sahá až po samou Olešnici a taktéž až po Křtěnov, kde katastrální hranici tvoří Olešnický potok. Loucký, neboli panský dvůr si zabral lepší pozemky až po samou Olešnici a mezi Olešnickým a Prosetínským katastrem. Západně od Olešnického potoka, na stávajícím místě, byla založena naše malá obec. Mohlo tomu být koncem 13. století.

Obec byla hned z počátku rozdělena na 10 půllánových zemědělských usedlostí a 4 čtvrtláníky nebo podsedky.

Další záznamy o Křtěnově pochází až z doby po třicetileté válce, z roku 1656 až 1678. Jsou to záznamy zapsané hrabětem z Lamberka Fridrichem Kašparem, panujícím na Kunštátě. Byly pořízeny za účelem zavedení či utužení roboty. Uvádí ve Křtěnově 15 poddaných, 10 pololáníků, 1 čtvrtláník a 4 podsedníci. V té době už byla obec očíslována a stálo zde 24 chalup. Hospoda č. 21, mlýn č. 22 i mlýn Podhrázský č. 23 byly panské. Počet obyvatel Křtěnova z té doby není znám, ale je zřejmé že jich bylo velmi málo. Plné osídlení Křtěnova je až po roku 1680.

Období mezi 1. a 2. světovou válkou

Období mezi 1. a 2. světovou válkou se vyznačovalo snahou o zvyšování kulturní a životní úrovně. Rok 1938 se vyznačoval odhodláním bránit svou vlast. Obětí nacizmu v období prvního stanného práva se v obci stal člen požárního sboru mlynář na Podhrázském mlýně pan Vilém Tocháček. Dne 28. 9. 1941 ve Křtěnově brněnským gestapem zatčen. Byl uvězněn v Brně v Kounicových kolejích a třetí den na tamějším popravišti popraven. Průběh celé války je popsán ve křtěnovské kronice.

Období po válce

Třetí rok po válce, v roce 1948, komunisté v Československu násilím uchopili moc a nastolili další totalitu, komunistickou, podle Sovětského svazu. Záhy zrušili demokratická práva občanů a začali vládnout diktátorsky. Po jejich dvouleté vládě byly věznice přeplněny. Lidé se zavírali většinou za podezření z vlastizrady a na někoho někdo poukázal, zatkli ho a mučili tak dlouho, až se přiznal ke všemu, co komunisté chtěli. Těmto nevinným se udělovaly exemplárně vysoké tresty, jiným pro výstrahu. Soudy ztratily nezávislost a strana, jak bylo v případě křtěnovských občanů prokázáno, navrhovala i výši trestu. Toto běsnění postihlo v roce 1952 - 1953 i Křtěnov, a to pro výstrahu celého okolí. Začátkem roku 1952 byl do obce nasazen konfident a pomocí něho bylo dne 8. února 1953 zatčeno 11 nevinných mužů z obce. Tři z nich byli souzeni veřejným soudem v olešnické sokolovně jako největší zločinci národa a jenom o vlásek unikli trestu nejvyššímu, trestu smrti.

Po 40 letech vlády komunistické totality přišla v listopadu 1989 Sametová revoluce. V roce 1991 - 1993 došlo k plné rehabilitaci odsouzených.