Adamov

Zajímavosti

• Ve stejném údolí je i jeskyně Býčí skála, v níž v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel nalezl známou plastiku bronzového býčka.
• Další jeskyně které se nacházejí nedaleko Adamova: Jáchymka, Sobolova, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická, Vokounka a Nad Švýcárnou.
• Nový hrad, v těsné blízkosti zbytky původní budovy Nového hradu nazvané Starý hrad.
• Ronov - zbytky hradu zaniklého na počátku 15. století, nacházející se v okrajové části katastru sousední obce Bílovice nad Svitavou.
• Hrádek u Babic - pozůstatky hrádku neznámého jména v Křtinském údolí nedaleko Býčí skály.
• Lesnický Slavín v adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek, které spojují naučné stezky.
• V nedalekém Vranově se nachází poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou rodu Lichtenštejnů.
• Bronzová busta Tomáše Garrigua Masaryka před základní školou.
• Busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí.
• Kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad městem v lese na okraji katastru sousední obce Babice nad Svitavou.
• Přírodní rezervace Dřínová.

Historie

V roce 1889 byl v Adamově vyroben Marcusův automobil, který byl prvním automobilem s benzínovým čtyřtaktním motorem na území Rakouska-Uherska (kopřivnický Präsident vznikl o osm let později). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna.

Poté, co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve 30. letech a za II. světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8 000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl jen asi 500 obyvatel. V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1947 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (ADAST).

V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.

Osobnosti

• Jaroslav Bernášek (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta.
• Jan Fibich (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku.
• Anna Hübnerová (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově.
• Vatroslav Jagić (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
• Peter Jilemnický (1901–1949) – spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho bysta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
• Johann Victor Krämer (1861–1949) – malíř.
• Zdeněk Kroupa (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova.
• Josef Štěpán Maleček (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
• František Xaver Naske (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
• František Pokorný (1902–1972) – výtvarník.
• Robert Schoeller (1873–1950) – obchodní v cukrárenském průmyslu.
• Antonín Schumann (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
• Theodor Slouka (1884–1944) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici.
• Jindřich Svoboda (1952) - fotbalový reprezentant.