Veselí nad Lužnicí

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Lužnicí.

• kostel Povýšení sv. Kříže
• radnice
• Naučná stezka Veselské pískovny
• CHKO Třeboňsko
• pískovcová socha T.G. Masaryka
• socha Sv. Václava, barokní socha Sv. Jana Nepomuckého a renesanční radnice na Masarykově náměstí

Historie

Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou.

První zmínky o Veselí pocházejí z roku 1259, povýšeno na město bylo v roce 1362. Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908. Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. 1. 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli. Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech, jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Tvrz Na Talíří, která předcházela budování města Zvaného na Talíři posléze Veselí, podle tehdy vládnoucího rodu pánů z Veselí, prokazatelně příslušníkům střední šlechty, ale z hlediska vojenské síly podléhající rodu Rožmberků, takže existující samostatné vlády v průběhu 12. století ale končící již v polovině 13. století převzetím moci i nad nevýraznou šlechtickou památkou právě "Na Talíři", kde po 4-5 generací tato stará česká šlechta rodu Veselých rozhodně vládla. Interní boj mezi Lubkovicem a pány z Veselí byl předem prohraný a páni z Veselí opustili koncem 13. století celou obec a přesídlili do Českého Krumlova, kde již žili převážně měšťanským způsobem života. Určité snahy o návrat do rodiště předků se objevily v 15. století akonto změn vlastnických poměrů ve prospěch panovníka a tedy i zde žijícího prostého, spíše úřednického lidu.

Jaroslav Heyrovský (nar. 20. prosince 1890, jeho matka za svobodna Anna Veselá) přiznává a dokládá genealogickou souvislost s prvními pány z tvrze na Talíři, zvanými Páni z Veselí. Odchodem rodu z Veselí do Českého Krumlova mizí i toto pojmenování (mimo jiné se stříbrným lvem v rudém poli a zlatými doplňky – tedy původní erbovní znak pánů z Veselí pro tento rod mizí a stává se erbem města Veselí Nad Lužnicí). Potomci rodu Veselých, nyní již nazývaní občanským jménem Veselý, Veselá, jsou přímými předky prvního laureáta Nobelovy ceny v českých zemí. Převážná část rodu Veselých pak o sto let později opouští Český Krumlov a přesídluje na Vysočinu, kde se živí stavitelstvím, a je následně poznamenána vysokými ztrátami mužských příslušníků v bojích 1. světové války.

Dějiny rodu Jaroslava Heyrovského podávají poměrně přesné informace o důvodech a genezi rodu z původem staroveselské tvrze (Na Talíři) až do městských krumlovských domů.

Na nádraží Veselí–Mezimostí vystoupil v sobotu 21. prosince 1918 krátce po 10. hodině prezident Masaryk a byl přivítán zástupy občanů i představiteli města a třeboňského politického okresu při svém triumfálním návratu do osvobozené vlasti. Poděkoval za vřelé přivítání a se slovy "Sbohem a do práce" nastoupil do zvláštního vlaku, který se v 10:45 vydal na další cestu k Táboru.

Osobnosti

• Bohumil Bydžovský (*1880), akademik, Dr, profesor matematiky na Karlově univerzitě v Praze, v letech 1930 - 31 děkan přírodovědecké fakulty na téže univerzitě, v letech 1946 - 48 rektor staroslavného vysokého učení Karlova. V r. 1947 zvolen čestným občanem Veselí nad Lužnicí, kde je jeho jménem též pojmenována jedna ulice. Byl členem Jednoty čes. matematiků a fyziků a členem několika zahraničních učených společností. Je autorem mnoha matematických publikací.
• Jaroslav Heyrovský – Mezi osobnosti pocházejí původem z Veselí nad Lužnicí, žijící pak po přesídlení v Českém Krumlově, patří bezesporu první laureát Nobelovy ceny z českých zemí Jaroslav Heyrovský (jeho matka Anna Veselá pochází právě z rodu Veselých z Veselí nad Lužnicí, respektive šlechtické tvrze „Na talíři“).
• Vlastimil Koutecký, architekt, scénograf, výtvarník
• Lubomír Štrougal (* 1924), komunistický politik, ministr vnitra a někdejší předseda vlády Československa
• Karel Traxler (1866-1936), katolický kněz a jeden z nejsilnějších českých šachistů konce 19. a začátku 20. století. Po většinu života působil jako kněz a katecheta ve Veselí nad Lužnicí či jeho okolí, ve městě je též pohřben.