Nadějkov

Pamětihodnosti

• Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na náměstí. Přestavba kaple na kostel začala v roce 1670 Oldřichem Doudlebským. O dokončení stavby se přičinil jeho syn Bedřich. Původně měl kostel dvoubáňovou věž, která však byla při bouři poškozena roku 1855 a tak byla nahrazená špičatou věží. V kostele se nachází busta Antonína Feuersteina. V roce 1903 byl vysvěcený obraz Svaté Trojice, který byl namalovaný podle místních občanů.

• Na náměstí proti kostelu vybudoval místní spolek Fikar pomník padlým v I. světové válce. Na kamenném pomníku je v obdélníkové desce tento nápis: NA PAMĚŤ VE SVĚTOVÉ VÁLCE PADLÝM VOJÍNŮM ZA ZDEJŠÍ OBCE VĚNOVAL SPOLEK FIKAR. POSTAVENO R. 1924

• Nedaleko od pomníku naproti vchodu do kostela Nejsvětější Trojice se nachází kamenný kříž. Na jeho podstavci je datace 1902. Zhruba v polovině svislého břevna je reliéfně zdobený motivem kalicha.

• Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1812 se nachází nedaleko od Nadějkova u komunikace z obce ve směru na Milevsko. Socha je umístěna v ohrádce, nápis na kamenném podstavci je špatně čitelný.

• Nad sochou Jana Nepomuckého u stejné komunikace u odbočky na Hubov se nachází zdobný kříž. Na kamenném podstavci je datace 1910 a na kulatém štítku je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS AŽ NA VĚKY AMEN

• Kamenný pomník Prokopa Chocholouška byl postavený roku 1897 nákladem jihočeských akademiků. Nachází se na místním hřbitově. Prokop Chocholoušek pocházel z nedalekého Sedlce a často v Nadějkově navštěvoval svého přítele faráře Antonína Čechoslava Fikara. Také zde na faře strávil poslední dni svého života.

• Zámek Nadějkov se nachází přímo v obci, poblíž kostela, na místě bývalé tvrze. Původní tvrz z 14. století přestavěl v roce 1570 Bedřich Doudlebský. Dalšími úpravami prošla po požáru v roce 1756 za hraběnky Kokořové, která zároveň nechala obnovit již zpustlý zámecký park. Rostly zde neobvyklé stromy, květiny a keře. Zámek sloužil jako předloha pro zámek Mladějov v románu Aloise Jiráska F. L. Věk. Po II. světové válce byl zámek používaný jako školní budova. V současné době je soukromým majetkem.

• Fara nechal postavit hrabě Deym ze Stříteže v roce 1738 a je na ní umístěná pamětní deska Prokopa Chocholouška. V ten samý rok nechal hrabě Deym postavit i budovu školy. Na desce vsazené nad vchodem do fary je tento nápis: ZDE ZEMŘEL PROKOP CHOCHOLOUŠEK NADŠENÝ BOJOVNÍK ZA PRÁVA ČESKÉHO LIDU A VĚHLASNÝ SPISOVATEL U SVÉHO PŘÍTELE FARÁŘE P. A. ČECHOSLAVA FIKARA dne 5. ČERVENCE 1864

• Na severním okraji náměstí proti rybníku Kužel se nachází výklenková kaple z roku 1645 se sochou Panny Marie Svatohorské. Kaple se nalézá na místě bývalých hradeb, kde zaútočili Švédové na nadějkovskou tvrz. V tom roce po bitvě u Jankova se vítězné švédské vojsko generála Lennarta Torstensona rozjelo rabovat a loupit po kraji. Jeden oddíl dojel k nadějkovské tvrzi. Nadějkovští se ubránili a několik mužů pobili. Mrtvé pochovali za zámeckým parkem u rozcestí polních cest do Mozolova a Šichovy Vesce. Byl zde vztyčený nízký kamenný kříž.

• Na okraji obce u komunikace z Hronovy Vesce se nachází litinový kříž na kamenném podstavci, který nese dataci 1890. Na kulatém štítku není žádný nápis.

Galerie

• Kostel Nejsvětější Trojice.

• Kaple se sochou Panny Marie Svatohorské.

• Socha svatého Jana Nepomuckého.

• Zámek Nadějkov.

• Kříž u komunikace z Hronovy Vesce.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Jméno obce je odvozeno od slova naděje. V dřívějších dobách tady v těchto končinách pátrali horníci po zlatě a odtud je odvozen i název – naděje po zlatu. Podle druhé verze je jméno odvozeno od chorvatského jména Dějek, Dějko, Dějan a postupně Dějkův dvůr.

V 14. století byl vlastníkem Ahník z Nadějkova, který je uvedený jako svědek ve smírčích smlouvách, když se soudil milevský opat s Jaroslavem z Vepic ohledně sporných hranic pozemků. Stávala zde tvrz. Poté počátkem 16. století se dostal Nadějkov pánům Doudlebským z Doudleb. V roce 1542 se při dělení majetku mezi bratry dostala ves i s příslušenstvím Bedřichu z Doudleb. V roce 1576 rozšířil svůj majetek a přikoupil Branišovice, Hněvanice, Záluží a Zhoř od Švamberků. Po jeho smrti 1596 připadl Nadějkov jeho synovi Oldřichovi. V držení jejich rodu byl Nadějkov do roku 1668. Poté se majitelé střídali. V roce 1724 koupil panství Jiří Bořek Dohalský z Dohalic. Od roku 1730 byl majitelem hrabě Václav Ignác Deym za Stříteže do roku 1753. V roce 1761 koupil panství zbrojmistr a maršál Marie Terezie Antonín Feuerstein. Po 52 letech vojenské služby odešel na zasloužený odpočinek. V kostele je umístěna jeho busta a je tam také pohřbený. Dožil se 88 let. Byl to lidumil a měl pochopení pro chudinu. Po jeho smrti v roce 1780 dědictvím připadlo nadějkovské panství jeho synovci, který je v roce 1803 prodal pražskému měštanovi Janu Tuskany. Nechal si postavit dvůr u Vlksice, který nesl jeho jméno Tuskánka. Poté se majitelem stali jeho dědicové, vnuci. V roce 1840 koupil Nadějkov pražský měštan Josef Plešner, který zanedlouho 1843 prodal nadějkovské panství hraběti Karlu Vratislavu z Mitrovic. Ten za rok zemřel a odkázal Nadějkov své nezletilé dceři Karolíně. Ta se později 1858 provdala za hraběte Ludvíka Kokořovce a od roku 1862 se ujala správy panství jako hraběnka Karolína Vratislavová z Kokořova. Žila poměrně nákladný způsob života a tak jí zůstal z původně rozsáhlého panství (1 pivovar, lihovar, 3 ovčíny, 9 dvorů, 9 hospod, 6 mlýnů, 1 cihelna, 20 rybníků, 18 vesnic) pouze Nadějkov a dvorec Větrov. Žila zde až do své smrti 15. 3. 1917 a je pohřbena na místním hřbitově. Po ní se dalším majitelem až do roku 1937 stal akademický malíř Karel Beck.

Ves byla roku 1848 31. 5. povýšena císařem Ferdinandem V. povýšena na městys s právem čtyř výročních a každotýdenních trhů.

V stejném roce zde byla zřízená pošta.

Prvním starostou obce byl farář Antonín Čechoslav Fikar. Zasloužil se o založení pošty ( 1848), knihovny, ochotnického souboru. Čtenářsko-ochotnický spolek založený roku 1898 nesl jeho jméno po celou dobu do roku 1964. Jeho činnost byla znovu obnovena.