Radomyšl

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radomyšli.

• Kostel sv. Martina původně z 12. století, jeho stavba je spojována s hutěmi Bavorů ze Strakonic. Nejstarší podoba kostela je známa až po archeologickém výzkumu, který odhalil tvar a půdorysné rozměry původního románského kněžiště a reliéf terénu před dobou vzniku románské svatyně. Původní gotické kněžiště bylo postupně rozšiřováno až do dnešní podoby ve které setrvává od konce 14. stoleti.

• Kostel sv. Jana Křtitele je barokní stavba, která nahradila starší renesanční stavbu v letech 1733 - 1736. Nad vchodem v oblouku římsy je osazena kamenná kartuše se znakem velkopřevora Gundackera Poppa z Dittrichštejna. Je zde také Křížová cesta ze 14 kapliček, která vede od hráze rybníka Vraždy až ke kostelu sv. Jana Křtitele.

• Dům čp. 11, zde se 26. dubna 1779 narodil nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář. Nachází se zde pamětní deska umístěná nad vraty ve stupňovitém štítku.

• Sousoší Blahoslavené P. Marie z r. 1860 se nachází na náměstí před budovou radnice. Sousoší je složeno z Blahoslavené P. Marie a dvou světců po stranách.

Historie

První písemná zpráva o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. V roce 1320 daroval faru s kostelem Vilém Bavor ze Strakonic řádu maltézských rytířů a roku 1359 získal řád i samotnou Radomyšl.

Jméno Radomyšl je etymologicky odvozováno od přivlastňovacího pojmenování Radomyslův – tj. majetek Radomysla.

V roce 1870 se v Radomyšli narodil unitářský duchovní Norbert Fabián Čapek. Narodil se tu a zemřel i Václav Kovář (1852–1891), rolník a politik, poslanec Českého zemského sněmu.