Vlachovo Březí

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vlachově Březí.

• Zámek Vlachovo Březí
• Kostel Zvěstování Panny Marie
• Děkanství na náměstí
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Kaple svatého Ducha
• Hřbitov
• Židovský hřbitov
• Křížová cesta
• Pivovar
• Kovárna
• Socha Panny Marie

Zámek

Dvoukřídlý barokní zámek s dvorcem na půdorysu písmene L. Na jeho místě byla původně gotická tvrz, která vznikla zřejmě již ve 14. století. Tato tvrz byla již zřejmě za Žákavců přestavěná na raně barokní zámek. Jedna z prvních zmínek o zámku je ve smlouvě z r. 1676 o prodeji panství hr. karlem Leopoldem z Caretto-Millesimo baronu Matyáši G. Wunschwitzovi. Zámek v polovině 18. století opětovně přestavěli Dietrichsteinové. Důraz byl kdysi kladen především na opevnění, dnes je ale téměř zaniklé (poslední zbytek hradební zdi se nachází směrem k náměstí). Během 16. století došlo k dalším úpravám někdejší tvrze v renesančním stylu (sgrafita). Menší severní křídlo zámku je ještě středověkého původu a zřejmě i střední část východního křídla je z této doby. Po druhé světové válce připadl zámek, včetně všech přilehlých objektů, ředitelství Státního statku Šumava, odštěpný závod Vlachovo Březí. Poslední výraznější rekonstrukcí prošel zámek v 60. letech 20. století. V současné době je vlastníkem město Vlachovo Březí, které hledá vhodné využití pro tento objekt.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Socha pochází z roku 1794 a na podstavci je nápis:

Socha Panny Marie na náměstí

Socha Neposkvrněné Panny Marie byla zhotovena roku 1774 (obnovena v letech 1883 a 1900) z pískovce.

Historie

Středověk

Počátky vzniku Vlachova Březí lze datovat do druhé poloviny 13. století. Roku 1274 se připomínají bratři Vernéř, Vchyna a Michal ze Březí, a to jako svědkové při prodeji vsi Strašně Vítkem z Krumlova strakonickým johanitům. Jedná se o první zmínku o sídle. Má se však za to, že ves existovala již před tímto datem. První písemná zmínka o existenci kostela a faráře je z roku 1359, kdy bratři Jan, Konrád a Ješek ze Březí dosadili na zdejší faru kněze Oldřicha ze Březí. Další člen březského zemanského rodu, Linhart ze Březí, je připomínán roku 1380 jako purkrabí na nedalekém hradu Helfenburku. Předpokládá se, že již od počátku byla ve Březí tvrz, která byla několikrát vypálena (1468 a 1620), ale vždy obnovena. Při pozdějších úpravách bylo posíleno opevnění, byl vyhlouben příkop a v místě dnešní brány byla vystavěna věž. Kolem roku 1383 přešlo Březí do držení rodu Malovců z Chýnova a po Vlachovi (Vladislavovi) Malovcovi dostala ves roku 1415 jméno Vlachovo Březí.

Novověk

Roku 1538 povýšil český král Ferdinand I., na základě přímluvy tehdejšího majitele vsi Jana Oldřicha Malovce, ves Vlachovo Březí na městečko, které dostalo svůj znak (modrý štít se vzpínajícím se kozlem), mělo právo na tři trhy ročně a pečetit zeleným voskem. V roce 1569 převzal Vlachovo Březí Jan z Vchynic a o rok později se stal novým majitelem panství Jakub Černín z Chudenic, roku 1623 Jindřich Žákavec ze Žákavy. V letech 1656–1676 patřilo hraběti Karlu Leopoldovi z Caretto-Millesimo. A právě hrabě z  Caretto-Millesimo nechal ve Vlachově Březí přestavět starý kostel na nový – raně barokní. Krátce mezi léty 1676-1680 vlastnil panství baron Matyáš Gottfried z Wunschwitz. V letech 1680–1858 bylo vlachovobřezské panství v rukou známých knížat z Dietrichsteinu. Ta ale převážně zdržovala ve svém hlavním sídelním městě Mikulově na Moravě, na zámku v Libochovicích či u císařského dvora ve Vídni. Roku 1858 vyženili majetek vymírajících knížat z Dietrichsteina rakouská hrabata z Herbersteinu, jinak dědicové zmíněných středočeských Libochovic či Budyně nad Ohří. Těm bylo panství roku 1945 dle dekretů presidenta E. Beneše konfiskováno. Od povýšení Vlachova Březí na městečko se zde začali usazovat jednotliví řemeslníci. V roce 1713 žilo v městečku 6 tkalců, 4 soukeníci, 2 kováři, 2 krejčí, cihlář, hrnčíř, řezník, zámečník a zedník. V druhé polovině 18. století byl nejrozšířenějším cechem cech soukenický. Význam soukenického cechu pak upadl v průběhu 19. století.

Moderní dějiny

V roce 1868 povýšil český král a rakouský císař František Josef I. Vlachovo Březí na město. Právě v 19. století dosáhlo Vlachovo Březí největšího počtu obyvatelstva ve své historii. Roku 1860 zde žilo 2572 obyvatel. Od tohoto roku počet obyvatel klesal a to především díky nedostatku pracovních příležitostí, minimálnímu rozvoji průmyslu (město nebylo napojeno na žádnou železniční trať) a také značnému vystěhovalectví, především do USA. 19. století bylo také příznivé pro vznik různých spolků a korporací, například místní výbory Národní jednoty pošumavské, Řemeslnické besedy Plánek, Ústřední Matice školské atd. Dynamicky se v této době rozvíjelo i místní školství. První zmínky o škole ve Vlachově Březí sahají až do roku 1662. Obecnou školu posílila roku 1902 smíšená měšťanská škola, kterou roku 1918 navštěvovalo 121 žáků ve třech třídách. Pošta zde úřaduje od roku 1866. Město v té době mělo i svou záložnu, lékárnu, špitál, opatrovnu sester sv. Karla Boromejského, šest mlýnů, soukenickou dílnu a cihelnu.