Strážný

Pamětihodnosti

• Chrám sv. Trojice byl postaven v roce 1781.
• Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
• Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže.
• Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
• Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
• Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
• Přírodní památka Strážný-Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
• V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý (zhruba 90, resp. 190 m severně od školy).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem.

Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný – podle vrchu, který stojí severozápadně od obce. Zřícenině hradu Kunžvart na východním úbočí této hory název zůstal.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.