Benešov nad Černou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Černou.

• Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let.
• Radnice na náměstí- renesanční budova z roku 1570
• Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol., v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
• Kašny na náměstí
• Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
• Fara
• Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Historie

Obec založil v polovině 13. stol. Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. stol. byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé pol. 19. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. stol. pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 – 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² – území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).