Kamenný Újezd (Okres České Budějovice)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kamenném Újezdě.

Farní kostel Všech svatých v severovýchodní části vesnice. Původem raně gotický, zbudovaný zřejmě současně se založením vsi v polovině 13. století. První přímá písemná zmínka o kostele pochází z roku 1290, zasvěcení Všem Svatým je doloženo od roku 1383. Kostel představuje jednolodní stavbu s pravoúhle ukončeným presbytářem, k němuž ze severní strany přiléhá sakristie, před západní průčelí vystupuje věž. Provedení presbytáře a sakristie je typově blízké kostelu v Doudlebech. Kostel prodělal pozdně gotickou přestavbu koncem 15. století, věž byla přidána v letech 1690 až 1694, kolem roku 1727 rozšířena loď. Z kostela pochází vzácný deskový obraz tzv. Madona z Kamenného Újezda. K farnosti náleží vyjma Krasejovky všechny části obce Kamenný Újezd, dále pak vesnice Čertyně, Dolní Svince, Chlumec, Krnín, Včelná a Záluží.
Fara, v jádru renesanční stavba, později barokně upravená v 18. století. V letech 1800 až 1804 zde působil básník a jazykovědec Antonín Jaroslav Puchmajer.
Čtveřice božích muk, nejstarší z nich, pozdně gotická ze 16. století, stojí v parku na Náměstí (historické vyobrazení)
Kamenný rozcestník Krumlov - Velešín, taktéž na Náměstí (původně stával na křižovatce u rybníka Štilec)
Pozůstatky koněspřežné dráhy České Budějovice - Linec
- Strážní domek severovýchodně od obce při současné železniční trati, v lokalitě Na Dolech
- Násep s klenutým mostkem, v areálu železniční stanice na jižním okraji Kamenného Újezda
- Strážní domek a dva kamenné propustky poblíž rekreačního rybníka Štilec, jižně od obce
Zřícenina hradu Maškovec ze druhé polovina 14. století na skále nad Vltavou západně od obce
Mohylová pohřebiště různého stáří na několika místech v okolí obce (U Kotka na sz., Hamerský les na jv.), největší z nich s asi 35 dochovanými mohylami z doby bronzové až doby halštatské se nachází v lokalitě Obecní les vsv. od Kamenného Újezda, směrem ku Plavu.

Historie

Nejstarší písemné zmínky o vsi, jedna pod německým, druhá pod českým názvem, pocházejí z roku 1263, kdy Vernéř z Újezda (Wernherus de Steynchirchen) vystupuje jako svědek při založení kláštera Zlatá Koruna a Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vsi Záboří klášteru vyšebrodskému. O předchozím plánovitém založení vesnice svědčí jak její název Újezd, tak uspořádání kolem prostorná obdélné návsi. Severovýchodně od návsi je situován kamenný kostel Všech Svatých, který svým stavebním materiálem poskytl základ pojmenování vsi (což zároveň napovídá, že v oné době v okolí ještě převládaly kostelní stavby dřevěné). Vladykové z Újezda zprvu sídlili na tvrzi vedle kostela, později si západně od vsi zbudovali nad řekou Vltavou hrad Maškovec. Po vymření postupně chudnoucího zdejšího rodu se Kamenný Újezd roku 1455 dostal Rožmberkům coby součást jejich krumlovského panství. Sídlo na rušné obchodní cestě z Budějovic na jih vcelku prosperovalo, tvrdý odpor budějovickým měšťanů, střežících si dosah svého mílového práva, však zabránil rozvoji zdejšího pivovarnictví i snahám rožmberské vrchnosti o povýšení Kamenného Újezda na město 1552. Majitele Kamenný Újezd změnil v roce 1602, kdy panství Český Krumlov od Petra Voka z Rožmberka koupil císař Rudolf II.. Od roku 1622 držel krumlovské panství Jan Oldřich z Eggenberka, po Eggenbercích od roku 1719 Schwarzenbergové.

V roce 1832 byla kolem Újezda postavena koněspřežná dráha, ale vlastní stanice se dočkal až při přestavbě na parní trakci v roce 1872. V roce 1859 zde byla postavena pošta. V druhé polovině 19. století se poblíž těžil lignit (dnes lokalita Na Dolech).

Na konci 2. světové války procházela kolem Ujezda demarkační linie. Dne 11. května 1945 se v místní škole setkali generálové Sokolov a Paul.

V roce 1949 zde bylo založeno JZD.

Po zrušení poddanství se Kamenný Újezd roku 1850 stal samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes. Obec od počátku zahrnovala osadu Březí, Rančice byly připojeny od tehdejší obce Opalice k 1. lednu 1956, další místní části dne 1. ledna 1976.