Hlavatce

Pamětihodnosti

• Kaplička na návsi - v ní je z jedné strany Mariánský obraz a z druhé strany stávala socha svatého Václava, který byl připoután řetězem kvůli případné krádeži, nepomohl však. (Původně měl světec i štít, ale i ten byl odcizen.)
• Pomník obětem 1. světové války na návsi
• Dva křížky - jeden na západě obce naproti čp. 39, druhý v poli před příjezdem k čp. 37
• Na rozcestí k Netolicům a Hlásce je kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému

Okolí

• Za obcí směrem při silnici k Lékařově Lhotě je část pastviny zvaná Pazderna. Toto jméno pochází z doby, kdy kraj ještě hojně pěstoval len.
• V hlavateckém lese zvaném Písečný byl na jednom stromě mariánský obraz., podle něhož se říká tomuto místu „od obrázku“. Dle pověsti v prvé polovině předminulého století, když ještě nebyl v Sedlci kostel, se tu propadlo do země procesí, jdoucí ze Sedlce do Němčic.
• Zřícenina hradu Poděhusy, který ve 13. století patřil Rožmberkům. Nalézá se nad potokem něco přes 2 km západně od Hlavatců, poblíž vsi Podeřiště.

Historie

Archeologické nálezy dokládají osídlení na katastru obce už v době předhistorické. Asi 400 m jihozápadně od kóty 433 byl nalezen mezolitický kamenný nástroj. Další osídlení bylo doloženo pro střední dobu bronzovou, dobu halštatskou, laténskou i raný středověk. Byla tu nalezena keramika ze 13. až 15. století v lokalitě Hláska - tyto nálezy mohou signalizovat existenci zaniklé středověké vesnice.

První písemná zmínka o vsi (Hlawatecz), tehdy příslušné k hradu Poděhusy, se vyskytuje v Rožmberském urbáři z roku 1379. Po zrušení poddanské závislosti na schwarzenberském panství Libějovice se Hlavatce staly roku 1850 samostatnou obcí. Pouze v období 1943 až 1945 a 1960 až 1990 byla ves přičleněna k obci Sedlci.