Dubné

Pamětihodnosti

• Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotická stavba obklopená nevelkým ohrazeným hřbitovem, zaujímá severní část trojúhelníkové návsi. Orientovaný kostel tvoří obdélné dvoulodí, zaklenuté síťovou klenbou na tři osmiboké pilíře, čtvercový presbytář je sklenut křížově. V západním průčelí vystupuje drobná předsíň, k východní straně se přimyká sakristie a k jižní straně věž. Nejstarší část stavby, presbytář, pochází ze 14. století, dvoulodí z roku 1525. V roce 1575 byla přistavěna věž. Předsíň a sakristie jsou výsledkem úprav roku 1730. Pohřbívání kolem kostela skončilo s otevřením nového hřbitova za vsí roku 1876. Původní věž musela být na sklonku 19. století pro špatný technický stav snesena, její nynější podoba pochází až z roku 1901. Na věži se nacházejí čtyři zvony, největší z nich je starožitný, odlitý roku 1518, tři menší byly zabaveny za obou světových válek a nejnověji znovu pořízeny roku 1996. K farnosti Dubné kromě všech výše jmenovaných částí obce příslušejí vesnice Branišov, Habří, Hradce, Kaliště u Lipí, Kvítkovice, Lipí a Žabovřesky.
• Fara, obsahující zbytky bývalé tvrze
• Několik dochovaných lidových zemědlských usedlostí ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 2, čp. 3 a čp. 53
• Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922, na návsi
• Pozůstatky mohylového pohřebiště z doby bronzové a halštatské v lese Kotlová jihozápadně od Dubného

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1263, kdy se připomíná vladyka Sudslav z Dubného (Zvzlab de Dvdem). V držení drobné šlechty (z Dubného, Roubíkové z Hlavatec, Dubenští z Chlumu, Ojířové z Protivce) zůstala ves až do stavovského povstání, po němž byla Adamu Chvalu Kunášovi z Machovic konfiskována a roku 1623 prodána královskému městu České Budějovice, které pak bylo dubenskou vrchností až do zrušení poddanství. Od roku 1850 podnes je Dubné samostatnou obcí, stávající místní části k ní byly připojeny 12. června 1960.