Litomyšl

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litomyšli.

Pro svůj půvab a množství pamětihodností se Litomyšl stala známým turistickým cílem.

• Renesanční zámek z let 1568–1581 s arkádami, barokním divadlem, parkem a pivovarem je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
• Smetanovo náměstí s úplně zachovaným podloubím po obou stranách a množstvím historických domů
  • Stará radnice z roku 1418 a později přestavěná, s věží
  • Dům U rytířů (čp. 110) s bohatě zdobenou kamennou fasádou a podloubím, dílo mistra Blažka z doby kolem 1550
• Bývalý Pernštejnský dvůr, barokní stavba na severním konci historického města
• Smetanův dům, novorenesanční stavba z roku 1905 s divadelním sálem, severně od Smetanova náměstí

• Proboštský Kostel Povýšení svatého Kříže na Šantově náměstí, původně součást augustiniánského kláštera. Gotická trojlodní stavba, založená 1356, v barokní době přestavěná.
  • Na jižní straně k němu přiléhá gotická kaple sv. Josefa a gotická kapitulní síň (dnes sakristie).
  • Barokní proboštství z let 1758-1763, Šantovo náměstí 183
• Bývalý piaristický kostel Nalezení svatého Kříže, naproti zámku. Jednolodní barokní stavba a příčnou lodí a bočními kaplemi z let 1716-1730, podle plánů G. B. Aliprandiho.
  • Bývalá piaristická kolej a gymnázium z téže doby
• Kostel Rozeslání sv. apoštolů na Toulovcově náměstí, jednolodní gotická stavba z konce 14. století
• Nový kostel – modlitebna Církve bratrské
• Kaple Nejsvětější Trojice, ulice Komenského, čtvercová stavba z roku 1696
• Hřbitovní kostel svaté Anny z let 1670-1672
  • na hřbitově pomníky rodičů Braunerových, Magdaleny Dobromily Rettigové, A. V. Šmilovského, hrobka rodiny Fünfkirchenů
• Mariánský sloup na Smetanově náměstí z roku 1716
• Socha sv. Prokopa z roku 1764, silnice na Českou Třebovou, ulice J. K. Jeřábka
• Socha svatého Václava z roku 1765, naproti Pernštejnskému dvoru
• Socha sv. Floriána z roku 1767, ulice Rektora Stříteského
• Sousoší Nejsvětější Trojice od J. Dvořáka z roku 1824, u hřbitova
• Pomník Bedřicha Smetany od J. Štursy z roku 1924 a pomník Jana Amose Komenského na Smetanově náměstí
• Sochy Minervy, Marty, Apollona, Ceres, Plutona a Diany, zámecký francouzský park
• Socha Aloise Jiráska od V. Makovského z roku 1959, u zámku
• Socha Zdeňka Nejedlého, u 1. základní školy
• Pomník obětem 1. a 2. světové války
• Pomník protifašistického odboje
• Univerzita, pedagogická fakulta, Smetanovo náměstí 22
• Vodní mlýn konšelský, Mařákova 283
• Zemědělský dvůr Hraběnčin, Partyzánská 322
• Kaplička svatého Antonína v Nedošínském háji
• Židovský hřbitov

Zajímavosti

Poutní soše Panny Marie Litomyšlské z kostela svatého Kříže byla zasvěcena 22. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690. Donátorem této kaple byl Jan Bedřich z Trauttmansdorffu, nejvyšší komorník.

Muzea a galerie

• Muzeum antického sochařství a architektury – Jiráskova 133
• Městská galerie Litomyšl – Smetanovo náměstí, dům U Rytířů 110
• Regionální muzeum v Litomyšli – Jiráskova 9
• Rodný byt Bedřicha Smetany – Jiráskova 9
• Portmoneum - Museum Josefa Váchala – T. Novákové 75
• Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, o.p.s. – Jiráskova 3
• Muzeum v Červené věži

Okolí

• k zajímavým místům nedalekého okolí patří Nedošínský háj, známý díky novele Aloise Jiráska
• asi 20 km jihovýchodně od města se nachází pískovcové skalní město Toulovcovy maštale

Historie

První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstěnickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město.

Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili např.: Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný.

Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli účinkování Jana Železného na Kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Kostkům z Postupic však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno.

Dalšími majiteli se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř království a byl prvním Čechem, který se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož stavitelem byl hlavně Giovanni Battista Aostalli.

Roku 1649 prodali Pernštejnové panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartemberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.

V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.

Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.)

Osobnosti

• František August Brauner (1810–1880), právník a politik
• Bedřich Smetana (1824–1884), hudební skladatel
• Julius Mařák (1832–1899), akademický malíř
• Karel Zahradník (1848–1916), matematik
• Ladislav Prokop Procházka (1872–1955), český lékař, politik, hudební skladatel a spisovatel
• Zdeněk Nejedlý (1878–1962), historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel
• Kvido Hodura (1879–1960), jazykovědec
• Zdeněk Kopal (1914–1993), český astronom, astrofyzik
• František Hoffmann (* 1920), historik, archivář
• Olbram Zoubek (* 1926), akademický sochař
• Josef Špak (* 1929), duchovní a biskup-patriarcha Církve československé husitské